Jedním z nejzávažnějších, ale ne příliš populárních problémů současnosti je stárnutí populace. V rámci Evropské unie existují problematické ukazatele týkající se porodnosti, což vyvolává úvahy o budoucnosti pracovní síly, a to nejen v naší zemi.
Přestože se Evropská unie rozšiřuje o nové členské státy a bohatství jejích občanů roste, potýká se s tímto problémem. Stále menší počet narozených dětí ohrožuje trh práce, systém zdravotní péče a důchodový systém. Demografické zprávy varují, že evropská populace pomalu vymírá. Průzkumy zároveň ukazují, že Evropané by uvítali více potomků. Ovšem pouze za předpokladu, že k tomu budou ekonomicky dostačující.
Dočkáme se demografické krize?
Dá se předpokládat, že v příštích desetiletích budeme svědky nebývalé demografické krize. V důsledku nízké porodnosti, stěhování mladých lidí do zahraničí, prodlužující se průměrné délky života a uzavřenosti vůči cizincům se můžeme stát jednou z nejvíce stárnoucích společností v Evropské unii. Stárnutí populace je samozřejmě trend, který se týká všech vyspělých zemí světa, takže to není jen náš problém. Z hlediska demografických prognóz je na tom západní a severní Evropa výrazně lépe než jižní a východní Evropa. Řešení demografické krize by proto mělo zahrnovat opatření v oblasti hospodářství, zaměstnanosti a rodiny.
Zatímco počet obyvatel zemí jako Norsko, Dánsko a Irsko poroste, počet obyvatel Finska zůstane přibližně stejný. Po roce 2030 čeká Slovensko postupné vymírání a zároveň prudší stárnutí populace než země západní a severní Evropy. Dnes stále patříme mezi nejmladší evropské národy, ale stárneme rychleji než ostatní. Již v roce 2060 bychom měli být jedním z nejvíce stárnoucích národů v Evropě. To znamená, že bude mnohem obtížnější udržet financování zdravotního a důchodového systému. Stárnutí tedy nebude postupné, ale velmi dynamické. V důsledku toho se staneme jednou z nejrychleji stárnoucích populací v Evropě.
Vliv nízké porodnosti bude postupně posilovat stárnutí populace.
Demografický vývoj v evropských zemích je příliš různorodý na to, aby bylo možné předpovědět růst produktivity v celé Evropě. Neexistuje země, která by se pohybovala pouze v kladných hodnotách, ale některé odhady trendu jsou patrné. Demografickými „vítězi“ jsou severnější země, ale také Německo, kde se v příštím desetiletí zvýší podíl osob ve věku 30-49 let. Podobný trend se očekává i v Dánsku, Belgii, Nizozemsku a Spojeném království. Růst produktivity práce ve střední a východní Evropě může skončit také v důsledku poklesu počtu pracovníků ve věku 30-49 let v důsledku jejich pokračující migrace na Západ. Česká republika a Maďarsko to pocítí obzvláště. Slovensko by mělo být postiženo méně, ale v příštím desetiletí dojde ke stejnému úbytku pracovníků.
Důvodů pro nepříznivé prognózy může být několik. Porodnost na Slovensku je nižší než v zemích západní a severní Evropy. Ženy se více věnují kariéře, uzavírají méně manželství a roste počet rozvodů. K tomu je třeba připočítat nové modely soužití, které zahrnují osamělé rodiče nebo homosexuální svazky. Mnoho mladých lidí odchází do bohatších zemí za lepším vzděláním a kariérou. Paradoxem zůstává, že jsme vůči přistěhovalcům z jiných zemí spíše uzavření a pravděpodobně pro ně nejsme příliš atraktivní. Nejsme tedy jediným státem, který se potýká s problémy nebo. se bude potýkat se ztrátou lidí.
„Přirozené chřadnutí je v Evropě mnohem častější než v USA, a to kvůli starší populaci, nižší porodnosti a menšímu počtu žen v plodném věku. Přirozený úbytek obyvatelstva je velkým politickým problémem, protože zbavuje region jeho demografické odolnosti a snižuje jeho hospodářskou životaschopnost a konkurenceschopnost.“
– demograf Dudley Poston a jeho kolegové z Texaské univerzity A&M.
Migrace jako řešení problému
Pokud bude populace stárnout, bude méně pracovních míst a více důchodců. Může nastat i situace, kdy počet obyvatel roste, ale ekonomická úroveň nevytváří podmínky pro uspokojivý život. Zahraniční pracovníci by však mohli přispět k růstu ekonomiky. Jsou flexibilní a směřují do těch profesních odvětví, kde je největší nedostatek pracovních sil.
„Země Evropské unie, které podporují rodinnou politiku a slaďování pracovního a rodinného života, mají vyšší porodnost. Imigrace významně přispívá k obnově a posílení aktivního obyvatelstva na různých úrovních odbornosti.“
– sociolog François Héran
Z našeho pohledu je otevření hranic třetím zemím jedním ze způsobů, jak se vyhnout demografické krizi. Pokud se výrazně nezvýší porodnost, migrace nebo úmrtnost, tlak na důchodový systém se bude rychle zvyšovat. Migrace může být klíčovou podmínkou pro to, aby se zabránilo stárnutí populace a úbytku pracovních sil. To by neznamenalo riziko přetížení důchodových systémů v téměř všech zemích Evropské unie. Pozitivních dopadů se dočkáme pouze tehdy, pokud bude společnost schopna migraci zvládnout a integrovat.
