Vánoce jsou spojeny se slavnostní štědrovečerní večeří, kdy se sejde celá rodina. Setkají se i ti členové rodiny, kteří si nemohou najít čas na návštěvu v jiných částech roku. Štědrovečerní večeře má v každé zemi trochu jinou podobu, která vychází ze specifických tradic.
Štědrovečerní večeře v Německu
V Německu se sváteční jídlo v jednotlivých regionech liší. Jedním z oblíbených vánočních jídel Němců jsou klobásy s bramborovým salátem – s majonézou nebo bez ní. Oblíbená je pak pečená kachna a husa nebo vařená šunka. Jinde dávají přednost rybám se salátem. V Bádensku jedí kapra, v jiných částech raději pstruha a úhoře. Mezi tradiční patří zavařeniny. Vyskytuje se i raclette, které vzniká rozpuštěním sýra a je podáváno s vařenými bramborami, ale také fondue či vepřové maso a vepřové filé v kari smetaně.
Štědrovečerní večeře v Rakousku
Na štědrovečerním stole nechybí smažený kapr, drůbež na různé způsoby nebo vepřové kotlety, ryby a králík. Jako polévka dominuje polévka s játrovými knedlíčky. Jídlo, kterým se Rakousko odlišuje od ostatních zemí, je kukuřičná kaše s rozinkami a jablky, zalitá třešňovým likérem. Jako zákusek bývá oblíbená bábovka či štóla, která se zapíjejí kávou.
Vánoční večeře v Anglii
Tradičním vánočním pokrmem je plněný krocan s rýží nebo brambory, grilovanou zeleninou (růžičková kapusta, petržel, mrkev, fazolové lusky) a švestkovým nákypem, který se flambuje s rumem nebo brandy. Tento pudink obsahuje pestrou směs: ořechy, vejce, cukr, strouhanku a citron. Dalším jídlem, které se konzumuje, jsou krevety a uzený losos.
Vánoční večeře v Nizozemsku
Konzumuje se zde několik druhů masa (zvěřina, hovězí, králík, kachna, bažant), mořské plody: ryby a krevety se zeleninou, omáčkami, brambory a saláty. Specifickým zvykem, který je pro tuto zemi tradiční, je tzv. gurmánství. Lidé se scházejí u zvláštního stolu, na který hostitel připravuje ingredience. Z nich si pak každý uvaří na pánvi. Tento zvyk se zachoval díky bývalé nizozemské kolonii – Indonésii.
Štědrovečerní večeře v Chorvatsku
Dodržuje se půst, takže hlavním jídlem je chobotnice, treska na různé způsoby nebo jiný druh ryby (kapr, štika) s pečenými brambory a bramborovým salátem. Treska se nejčastěji připravuje s olivovým olejem, petrželí a česnekem. Na závěr nesmí chybět vánoční cukroví. Tradičním typickým dezertem jsou fritule – malé kulaté koblížky s polevou a rozinkami uvnitř.
Štědrovečerní večeře v Maďarsku
Bývalo zde zvykem položit na stůl další ubrusy jako symbol přivítání Ježíše, který se mohl připojit k jídlu jako host. Vzhledem k postní době se před půlnoční mší nepodávalo žádné maso. Ke štědrovečerní večeři patřila jablka, ořechy, česnek a med, které si lidé sami vypěstovali. Paloti (etnografická skupina) jedli česnek, aby si uchovali zdraví na další rok. Každý člen rodiny rozlousknul jeden ořech, a pokud byl zdravý, znamenalo to, že ten, kdo ho snědl, bude zdravý i příští rok. Pokud rozlouskli špatný oříšek, pravděpodobně příští rok onemocněli. Hlava rodiny nakrájela jablko na tolik kousků, kolik lidí sedělo u stolu. Na štědrovečerním stole nechyběla ani maková kaše (guba), která se zalévala teplým sladkým mlékem. K některým vánočním pokrmům patřily makové, ořechové nebo tvarohové opekance.
Večeře začíná sklenkou vína. Mezi tradiční jídla patří gulášová polévka nebo zelná polévka s houbami. Někde se podává vánoční cukroví pampúšik nebo čokoládovo-oříškové cukroví, ale připravují se také fazole, čočka a knedlíky. Později se tradicí staly smažené ryby a nakládané brambory s cibulí. Dnes se nejčastěji jí pikantní rybí polévka halászlé. Bejgli je tradiční vánoční cukroví s ořechy, mákem nebo jablky.
Štědrovečerní večeře v Bulharsku
V Bulharsku se kvůli přísnému půstu na Štědrý den jí pouze veganská jídla (bez ryb, vajec, mléčných výrobků a masa). Pro Bulhary jsou typické tzv. sarmi. Tento pokrm se skládá z rýže zabalené v kysaném zelí nebo vinných listech, obvykle s masem, ale na Štědrý den ne kvůli půstu. Oblíbená je paprika plněná rýží nebo fazolemi. Typický je sladký dýňový koláč – tikvenik. Tradičně se podává několik chodů. Musí jich být nejméně 7 (v některých rodinách je jich také 9,11 nebo 13).
Připravuje se tradiční bulharský chléb, který se podává a zdobí. Říká se jí pita. Vloží se do něj mince. Traduje se, že ten, kdo dostane kousek s mincí, bude mít štěstí po celý následující rok. Zajímavé je, že stůl se po večeři neuklízí, ale nechává se tak celou noc. Talíř s porcí jídla je připraven také pro Marii, Ježíšovu matku.
Štědrovečerní večeře v Rumunsku
V Rumunsku se těsně před Vánocemi koná tradiční zabíjačka. Během štědrovečerní večeře se pak konzumují výrobky z prasete: klobásy, játrové klobásy, vepřová klobása. Hostina začíná kolem 21. hodiny a slavnostní večeře trvá až do půlnoci. Tradičním rumunským vánočním pokrmem je tzv. sarmale, maso zabalené do zelného listu v závitku.
Štědrovečerní večeře v Litvě
Na Štědrý den mají Litevci bohatou hostinu, která se skládá až z 12 jídel – za každého apoštola jedno. V druhu pokrmů však převládá střídmost. Dodržuje se půst, takže se nepodává maso ani mléčné výrobky. K večeři se podávají především ryby (sleď v rajčatové, houbové a cibulové omáčce, uzený úhoř), chléb, zelenina – zelí, brambory. Jako dezert se podává brusinkový pudink.
Štědrovečerní večeře na Slovensku
Většina Slováků drží na Štědrý den půst. Typická je zelná polévka s houbami, někde čočka, jako hlavní chod kapr nebo rybí filé s bramborovým salátem. Ti, kteří nezachovávají půst, jedí řízky. Oblíbené jsou makové nebo brynzové opekance. Na závěr večeře se jedí oplatky nebo trubičky s medem. Podle zvyku se pod talíř a ubrus dávají peníze, které mají zajistit hojnost v nadcházejícím roce.
Které pokrmy nesmí chybět na vašem svátečním stole? Napište nám do komentářů.
