Nečekaná událost, která však měla dramatický dopad na svět. Občas přiletí a odletí, ale zanechává za sebou spoušť. Černá labuť je zpět.
Nejinak tomu bylo v roce 2008, kdy těžce zasáhla globální finanční systém. Nebo v roce 2011, kdy Evropou otřásla dluhová krize. Svět se z těchto důsledků krizí před deseti lety ještě nevzpamatoval, o čemž svědčí nulové úrokové sazby a pokračující kvantitativní uvolňování. Zatímco následky původní systémové destrukce stále přetrvávají, černá labuť opět přeletěla nad světem. Tentokrát s ještě většími možnými následky.
Země bojují s krizí
Epidemiologické nebo hospodářské krize mají přinejmenším jedno společné: lze je zastavit. Mnoho asijských zemí ukázalo, jak lze šíření zhoubného viru čelit a téměř zcela ho eliminovat. Z manažerského a státnického hlediska je to těžký boj, ale je to možné.
Pokud jsou přijata rychlá a účinná opatření a šíření viru je zastaveno v první fázi, jako tomu bylo například v Singapuru, jsou ekonomické důsledky minimální. Pokud však epidemie přeroste v epidemii, je postup mnohem složitější a bolestivější. Jižní Korea také ukázala, že takovou situaci lze zvládnout.
Evropské selhání
Evropa značně zaostává v prevenci a plánování, v testování potenciálně nakažených osob a ve sběru a vyhodnocování údajů. Ale také v přístupu jednotlivců k šíření epidemie. Proto není pro mnohé překvapením, že počet nakažených v mnoha evropských zemích roste o tisíce denně. A obavy, že překročí úroveň z Číny, se potvrdily.
Propad hospodářské produkce v oblasti Wuhan ukázal, jak silný dopad může mít karanténa na ekonomiku země. Propad čínské ekonomiky v prvním čtvrtletí byl největší od počátku měření. To také vyvolává velké obavy o zdraví evropské ekonomiky, protože epidemie stále narůstá.
Situace v Evropě se zásadně liší od situace v Asii. V asijském žebříčku hodnot byla na prvním místě rodina a pod ní stát, v Evropě to byl sám jedinec. Ukazuje se, že největší hrozbou pro šíření epidemie na starém kontinentu není jen nepřipravenost Evropy na epidemii, ale zejména západní individualismus.
Ve Spojeném království až čtvrtina obyvatel odmítla změnit své zvyky kvůli koronaviru. Britská vláda ani na základě svého stanoviska nepřijala žádná drastičtější opatření, jako je zrušení masových akcí nebo uzavření škol.
Konec současné éry globalizace?
Koronavirus způsobil pokles reálných sazeb o 1,5 % ve srovnání s očekávaným scénářem bez pandemie. Mnoho evropských pandemií také vedlo k poklesu obchodu. Zatímco silnější obchodní vztahy před krizí přinesly vyšší životní úroveň. Jakýkoli strach o zdraví přinesl útlum. S koncem španělské chřipky skončila i první éra průmyslové globalizace, která byla již utlumena následky první světové války. Korunovační krize tak může zablokovat dodavatelský řetězec z Číny, který byl vybudován v posledních dvou desetiletích.
Můžeme říci, že pandemie budou tlačit na růst mezd, ale přinesou zklamání v reálných výnosech. Na rozdíl od jiných katastrof, jako jsou války nebo přírodní katastrofy, nedochází po pandemiích k prudkému nárůstu poptávky po kapitálu, což vede k delšímu období reálných sazeb na mírné úrovni.
