Vánoční tradice se dodržují ve všech zemích světa. Někde jsou tyto zvyklosti odlišné, jinde zase podobné se státy kolem. Jaké vánoční tradice se připomínají v zemích EU?

Vánoční tradice v Německu

Vánoční stromky jsou zde velmi důležité. Pokud jsou v domě malé děti, zdobí stromek obvykle tajně matka. Do domu se tradičně přináší pouze na Štědrý den. Důraz je kladen na celkovou výzdobu. Do oken se dávají dřevěné rámy potažené barevnými plastovými fóliemi a dovnitř se vkládají elektrické svíčky, aby dům zvenčí vypadal hezky. Existuje také tradice, kdy se z papíru vystřihují vánoční tvary, jako jsou zvonky a betlémy, a za otvory se pak vkládá různobarevný průhledný papír, aby vypadaly jako vitráže. Tradiční ozdoby, kterými se zdobí stromeček, jsou ozdoby z foukaného skla nebo dřevěných lusků.

Vánoce v Rakousku

Rakousko má mnoho společných vánočních tradic se sousedním Německem, ale také mnoho vlastních zvyků. Každé větší město má na náměstí velký vánoční strom. Doma ji zdobí zlatými a stříbrnými ozdobami a hvězdami ze slámy. Vánoce se začínají slavit na Štědrý den kolem 16. hodiny, kdy se poprvé rozsvítí stromeček a lidé kolem něj zpívají koledy. Mezi dekoracemi najdeme svíčky a prskavky. Pro děti jsou nejdůležitějším prvkem výzdoby sladkosti, čokoláda různých druhů a želé kroužky. Děti věří, že Ježíšek zdobí stromeček a také jim pod ním nechává dárky. Představují si ho jako zlatovlasé dítě s křídly, které symbolizuje novorozeného Krista.

Vánoční tradice v Nizozemsku

Samotný Štědrý den je v Nizozemsku mnohem klidnějším dnem než Mikuláš. Slaví se návštěvou kostela a společným rodinným jídlem jako jinde. Odpoledne se v kostele koná speciální vánoční akce, kde se vypráví vánoční příběh a další příběhy. Často jsou to jediné dárky, které děti na Štědrý den dostanou, protože většinu dárků už dostaly na Mikuláše. Pokud holandské děti dostanou nějaké drobnosti, věří, že jim je přinese Santa Claus (zvaný také Vánoční muž) z finského Laponska. Štědrý den je známý jako první vánoční den a den po Vánocích se označuje jako druhý vánoční den. Druhý den lidé navštěvují spíše rodiny, ale také velká nákupní centra.

Vánoce v Belgii

Belgičané mají vedle tradičního stromečku umístěn další symbol Vánoc – betlém. Někteří ji mají na zahradě dokonce v životní velikosti. Ve většině vesnic se v blízkosti kostela konají živé betlémy se skutečnými zvířaty (oslík, ovce, vůl). Atmosféru dotváří sborová hudba. Místní lidé také rádi zdobí domy zvenčí světýlky, soby nebo Mikulášem lezoucím po střeše. Menší dárky se dávají pod stromeček a rozbalují se na Štědrý den. Lidé slaví s rodinou a navštěvují přátele nebo vzdálené příbuzné stejně jako ve většině ostatních zemí.

Tradice v Anglii

Vánoce jsou v Anglii obdobím největších večírků. Stále existuje typické zasílání vánočních pohlednic. Tato tradice se datuje od počátku 19. století a rozvíjela se spolu s rozvojem poštovních služeb. Mnoho lidí posílá a dostává každé Vánoce padesát nebo dokonce sto přáníček, která se pak používají jako součást vánoční výzdoby. Zpěváci zpívají koledy na ulicích, protože Britové rádi zpívají a zpěv je součástí jejich života, ať už ve škole, s přáteli nebo v kostele. V předvánočních dnech se na mnoha hlavních ulicích a v nákupních centrech objevují koledníci. Podle tradice jsou zde Vánoce rodinnou událostí. Věří se, že Otec Vánoc přichází do domu komínem a nechává dárky ve velkých vánočních punčochách, které děti na Štědrý den zavěšují vedle krbu, na konec postele nebo kolem stromečku.

Vánoční tradice v Rumunsku

Rumunské vánoční oslavy začínají na Štědrý den, kdy lidé za zpěvu koled zdobí vánoční stromek cukrovím, ručně vyráběnými ozdobami a barevnými světýlky. Domy se zdobí jmelím, které symbolizuje štěstí a bohatství. Na Štědrý den vycházejí do ulic skupinky nadšených dětí a mladých lidí, aby zpívaly koledy a vyprávěly příběh o narození Ježíše. Během ní si přejí zdraví, štěstí a lásku. Zejména na vesnicích chodí od domu k domu a každá rodina je odměňuje domácími koláči, ovocem a někdy i penězi. Mladí lidé předvádějí divadelní představení, během kterého jsou převlečeni za kozy nebo medvědy a zpívají a tančí na ulicích. Účinkující může doprovázet skupina dubašů – volných bubeníků.

Vánoce v Bulharsku

Vánoce se v Bulharsku slaví 25. prosince, přestože se zde hlásí k východnímu pravoslavnému náboženství. Řídí se gregoriánským kalendářem. O Vánocích chodí koledníci od domu k domu ve vesnicích, a to od půlnoci na Štědrý den. Tyto skupiny obvykle tvoří mladí muži oblečení v tradičních krojích, které se v jednotlivých regionech liší. Na tato slavnostní vystoupení se koledníci speciálně připravují. Často zpívají celou noc. Když přijdou k nějakému domu, zpívají o něm píseň, chválí ho a přejí mu vše dobré. Jako každá tradice má i tato svůj význam. Tento zvyk prý chrání před zlými duchy. Písně se skládají ze dvou částí, přičemž polovina zpěváků píseň zpívá a druhá polovina ji opakuje. Koledníci jsou za svůj zpěv a vinšování odměněni jídlem. Mezi speciální pokrmy patří kulaté buchty a pečivo plněné sýrem.

Zvyky v Maďarsku

Lidé také tráví Štědrý večer s rodinou a zdobí vánoční stromek. Někdy ho ozdobují jen dospělí (bez přítomnosti dětí), takže pro ty, když přijdou a uvidí ho, je to velké překvapení. Je jim řečeno, že strom přinesli andělé. V Maďarsku je tradice půlnoční mše velmi oblíbená. Většina lidí jde po štědrovečerní večeři do kostela. Děti doufají, že až dorazí na místo, najdou pod vánočním stromečkem nějaké dárky. Čekají před místností, kde je stromeček postaven, a když uslyší zvonění zvonků, mohou vstoupit a čeká je pod ním milé překvapení.

Vánoční tradice v Chorvatsku

Vánoční stromky jsou velmi oblíbené a obvykle se zdobí na Štědrý den, ale někteří lidé je staví a zdobí i na Mikuláše. V Chorvatsku se tradičně zdobí dekoracemi ve tvaru ovoce. Dříve to bývaly kousky skutečného čerstvého nebo sušeného ovoce. Na venkově je stále zvykem přinášet na Štědrý den do domu slámu jako symbol budoucí dobré úrody, stejně jako za starých časů. Na Štědrý den se do domu tradičně přinášelo a zapalovalo poleno zvané badnjak (což znamená Štědrý večer). V dnešní době má však krb už jen málokdo. Dárky se obvykle vyměňují na Štědrý den. Mnoho lidí zde také rádo chodí na půlnoční mši.

Tradice v Srbsku

Srbsko se vyznačuje tím, že se zde neslaví Vánoce. 24. a 25. prosince jako v jiných zemích, ale pouze 6. a 7. ledna. Neřídí se gregoriánským, ale juliánským kalendářem. Zdobení vánočního stromku začíná kolem 19. prosince, kdy Srbové slaví svátek svatého Mikuláše. 6. ledna je postní den. Kdysi v tento den chodila hlava celé rodiny ráno do lesa hledat strom (badnjak) – nejčastěji dub, který se dával spálit do ohniště. Na Vánoce chodí vinšovat nejmladší člen rodiny (který také dostává dárky – bonbóny, oblečení, peníze) ostatním rodinám, protože děti a mladí mají nejpevnější zdraví. Výběr nejmladšího koledníka symbolizuje, že navštívené rodiny budou mít úspěšný příští rok, bude se jim dařit, nic se nezkazí ani nenalomí jejich zdraví. Koledník přináší i kousek badnjaku, který hází do krbu a přeje štěstí, zdraví.

Vánoce v Litvě

Těsně před Vánocemi se uklízí celý dům, mění se ložní prádlo a všichni se myjí a oblékají do čistého, aby byli připraveni na slavnostní jídlo. Lidé totiž věří, že čistota je v nadcházejícím roce ochrání před zlem a nemocemi. Bílé papírové slaměné ozdoby jsou v Litvě oblíbenou ozdobou vánočního stromku. Často mají tvar hvězdiček, sněhových vloček a dalších geometrických tvarů. Tradicí je rozprostřít slámu na desku stolu a přikrýt ji čistým bílým ubrusem. Stůl se pak ozdobí svíčkami a malými větvičkami z jedle. Sláma připomíná Ježíška ležícího v jesličkách. Pověra říká, že když vytáhnou zpod ubrusu kousek slámy a ten bude dlouhý, budou žít dlouho. Pokud je krátká, bude mít i krátký život; tlustá sláma znamená bohatý a šťastný život.

Zvyky na Slovensku

Ke slovenským tradicím patří vkládání šupiny z kapra pod ubrus během slavnostní večeře, což má zajistit prosperitu v podobě peněz, nebo prostření talíře navíc, což symbolizuje místo pro zesnulé členy rodiny. Při stolování se nesmí odcházet od stolu, protože to prý přináší smůlu. Dalším zvykem, zejména v minulosti, bylo, že matka rodiny udělala dětem i manželovi na čele křížek ze stroužku česneku, který předtím namočila do medu.

Ak vás zaujíma, čo sa v jednotlivých krajinách na sviatky konzumuje, pozrite si článok o vianočnej večeri. Chcete vědět, jak se firmy připravují na Vánoce? Můžete si přečíst, jak jsme se připravovali my v Atene.

Které tradice patří k vašim nejoblíbenějším a bez kterých si nedokážete představit oslavu Vánoc?