1. ledna téměř všude na světě vítají Nový rok. To zahrnuje oslavy a tradice, které jsou pro každou zemi specifické. Jak tráví Nový rok v Německu, Nizozemsku a dalších zemích (nejen) Evropské unie? Ve většině zemí je samozřejmě půlnoční tradicí, na kterou se nezapomíná, odpálení ohňostroje a přípitek šampaňským. Je také zvykem dávat si novoroční předsevzetí, kterých chtějí lidé v nadcházejícím roce dosáhnout a snažit se je splnit.
Nizozemsko
Na Silvestra pořádají Holanďané večírky a dělají vatry, během kterých pálí vánoční stromky. Jedí se smažené kuličky s rozinkami z kváskového těsta posypané moučkovým cukrem. Říká se jim „oliebollen“ a připomínají koblihy. Obyvatelé země tulipánů si kupují losy do speciální silvestrovské loterie a s napětím očekávají, zda do nového roku vstoupí jako milionáři. Novoroční tradicí je neobvyklé a odvážné potápění v moři nebo jezeře spojené s uplaváním určité vzdálenosti. To je považováno za mimořádný výkon, protože v Nizozemsku je v té době opravdu zima a voda je velmi studená. Nový začátek nového roku má zajistit zdraví. Otužilci si následně za odměnu dají hustou polévku, obvykle hrachovou s uzenou klobásou. V některých oblastech Nizozemska se na Silvestra pořádají místní úklidové akce, jejichž cílem je uklidit odpadky po ohňostrojích z předchozího dne. Den tráví odpočinkem, pobytem v přírodě, turistikou nebo jinými sportovními aktivitami.
Anglie
V Anglii se za Big Benem konají velkolepé ohňostroje, které trvají 12 minut. Tisíce lidí se schází na břehu řeky Temže, aby si je mohlo prohlédnout. Aby se však na akci dostali, musí si předem zakoupit vstupenku.
Německo
Říká se, že kdo se na Nový rok dobře nají, bude mít po celý příští rok hojnost. Jedí se zde zejména ryby, drůbež se nepreferuje, protože Němci věří tomu, že by jim uletěli peníze. Oblíbené je fondue a raclette. Čočku jedí kvůli jejímu tvaru připomínajícímu minci a předpokládají, že jim přinese bohatství. Mezi oblíbené patří vafle a marcipánová prasátka nebo berušky. V tento zvláštní den se pije speciální punč, jehož ingrediencemi jsou svařené víno, rum, pomeranč, citron, zázvor, cukr, skořice a hřebíček. Zavedeným, i když starším zvykem je lití olova. Malé olověné figurky (nebo jiný kov) se drží nad ohněm, který je roztaví. Tato tekutina se pak nalije do studené vody. Podle pověry má tvar odlitku určovat, jak se bude člověku dařit v nadcházejícím roce. Například orel symbolizuje úspěch v práci, míč štěstí, květiny znamenají nová přátelství.
Maďarsko
V jiných zemích je během Silvestra konzumace ryb vítána, protože rybí šupiny připomínají svým leskem peníze, ale v Maďarsku ji nepraktikují, protože si myslí, že by jim v dalším roce odplulo štěstí spolu s penězi. Nejoblíbenějším jídlem je pečené prase a na Nový rok čočková polévka. Těsně po půlnoci přichází čas na rituál – polibek na obě tváře. Maďaři o půlnoci dělají velký hluk, aby zaplašili zlé duchy, a dokonce jeden čas v kuchyni bouchají pánvemi a hrnci. Obvyklá je vyhlídková plavba po Dunaji nebo návštěva Maďarské státní opery. Aby si zachovali štěstí, je na Nový rok zakázáno prát, šít a také vynášet odpadky. Totiž věří, že by se spolu s odpadky vyhodilo i štěstí. Maďaři se v tento den také vyhýbají návštěvě lékaře, aby si během roku udrželi zdraví. Jako první přijde na návštěvu muž, který má přinést štěstí. Vstoupí-li žena, přináší smůlu. Jak je vidět, v Maďarsku se ve velké míře věří na pověry.
Bulharsko
Na Silvestra nesmí chybět tradiční pokrm banitsa, který se připravuje z několika vrstev rozšlehaných vajec a balkánského sýra nebo sýra feta. V tomto pečivu jsou ukryty lístky, na kterých je napsáno: zdraví, štěstí, láska, nová práce, a také mince symbolizující peníze. Namísto lístků v něm mohou být schovány i dřínové pupeny, které rovněž symbolizují některý z těchto atributů. V závislosti na tom, kdo obdrží jaký lístek v kousku tohoto pečiva, se splní jeho předpověď. Pokud například někdo dostane minci, znamená to, že bude v novém roce bohatý. Novoročními pokrmy jsou vepřové maso se zelím, pečený kohout či krocan s rýží, sušené ovoce. V Bulharsku je součástí oslav a vítání nového roku takzvané survakane. Na Nový rok chodí děti ve skupinkách od domu k domu s dřevěnou, bohatě zdobenou holí – survačkou – v ruce. Symbolicky bijí své blízké, známé a sousedy po zádech a přitom recitují básně s přáním zdraví a bohatství, což má zaručit bohatý a úspěšný rok. Pán domu se jim za to odvděčí pochoutkou – bonbonem, oříšky nebo penězi. Tato hůl je vyrobena z větviček dřínu a zdobena popcornem, mincemi, barevnou vlnou nebo sušenými švestkami. Některým dětem s výrobou pomáhají rodiče, ty starší to zvládají i samy.
Rumunsko
Tradicí stejně jako v Maďarsku je, že po půlnoci musí vkročit do domu nejprve muž, ne žena, neboť by to přineslo neštěstí. Na novoročním stole jsou tradičními pokrmy ryby a hrozny. Traduje se, že je třeba starému roku otevřít dveře, aby odešel a uvolnil cestu tomu novému. Oblíbený rituál zahrnuje polibek pod jmelím, aby účastníky provázela láska po celý nadcházející rok. V době, kdy nový rok střídá starý, se zachoval zvyk, že si lidé oblékají nový kabát, nejlépe v červené nebo jiné veselé barvě, aby přitáhli pozitivní energii. V Rumunsku začíná koledování před Vánocemi a trvá až do prvních dnů nového roku. Děti chodí s hůlkou – sorcou, kterou si ozdobí květinami, barevnými papíry nebo střapci. Po vinšování dostanou i odměnu v podobě koláčů, ovoce, sladkostí nebo peněz. Tento zvyk je tedy podobný jako v Bulharsku. V rámci koledování se koledníci převlékají za medvěda, oblékají si ovčí kožešinu nebo dlouhý kabát. Koledování je doprovázeno plískáním biče a zvukem bubnů, aby hluk odstrašil špatné síly. Během novoroční večeře si Rumuni dopřejí bohaté pohoštění, neboť doufají, že to jim zajistí hojnost v nadcházejícím roce. Nápoj, kterým se připíjí na úspěšný nový rok, se nazývá palinca (slivovice).
Srbsko
Srbové jako pravoslavní křesťané slaví Silvestra a Nový rok 13. a 14. ledna, protože se řídí juliánským kalendářem, který má oproti gregoriánskému (používanému ve většině států) posun o 14 dní. Tradičním alkoholickým nápojem je rakija – hroznová pálenka, někdy míchaná s whisky a kořením. Mezi oblíbenými pokrmy jsou sarmata (zelné závitky), pečené prase a ořechový závin.
Litva
Litevci si na Silvestra dopřávají a tráví tento den v hédonistickém stylu. Jí se podobná jídla jako na Štědrý den. Musí zůstat vzhůru až do půlnoci, protože si myslí, že pokud by šli spát dříve, přineslo by jim to příští rok smůlu.
Přečtěte si také o vánočních tradicích a pokrmech, bez kterých by se štědrovečerní večeře v jednotlivých zemích neobešla.
Jaké tradice slavíte se svou rodinou?
