Ještě koncem loňského roku se analytici domnívali, že akcie rozvíjejících se trhů budou těžit z urovnání obchodních sporů a z impulsu čínské měnové politiky a výrazně porostou. Evropské akcie zase měly těžit z lepších údajů o brexitu a nadějí na „zelenou“ hospodářskou politiku.

Koronavirus přináší nové případy z hlediska hospodářské činnosti

Jako obvykle má tato pandemie dopad na její celkovou nabídku. Proto je obtížné řešit jeho dopady pomocí standardních makroekonomických nástrojů. Pandemie COVID-19 způsobí v letošním roce recesi světové ekonomiky, která by mohla být horší než finanční krize v letech 2008 a 2009. Finanční trhy nyní počítají s pravděpodobností, že virus bude mít ekonomické dopady i po prvním čtvrtletí roku 2020. I v dalších zemích se dočkáme lokálních ohnisek infekce podobných těm v Itálii a Španělsku, což dočasně naruší hospodářské vztahy. Zároveň bude nutné odložit jednání o brexitu kvůli koronaviru, což také určitým způsobem poškodí ekonomiku.

POČET POKUT (zdroj: GLOBAL CAPITAL)

Virus nejprve zasáhl Čínu, která je ve světové ekonomice ekvivalentem zemí Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) ve výrobním sektoru. Výrobci po celém světě se spoléhají na komponenty a díly vyrobené v Číně. Nyní se zdá, že epidemie v této zemi polevuje, ale čínská produkce se ještě nevrátila na původní úroveň. Virus postihl i další asijské země (Japonsko, Koreu, Singapur), které jsou úzce zapojeny do globálních výrobních řetězců. V posledních dnech výrazně stoupá počet nově nakažených osob v USA a podobný trend je i v Německu a Francii. Už tedy nemluvíme jen o problému Číny. Do popředí se dostávají zejména Itálie a Španělsko a další evropské země.

Evropská centrální banka nám pomůže

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje, že pokud by se pandemie omezila na Čínu a několik dalších zemí, poklesl by růst světového produktu v letošním roce přibližně o 0,5 %. Pokud se však pandemie rozšíří na celou severní polokouli, může to mít dopad až 1,5 %, z čehož většina připadne na celkovou nabídku.

„Rada guvernérů učiní v rámci svého mandátu vše, co bude nezbytné. V případě potřeby lze nákupní program dále rozšířit. Jsme připraveni zmírnit některá omezení nákupu dluhopisů, což by mělo pomoci zemím, jako je Itálie, kde tyto výnosy prudce vzrostly v důsledku šíření nového viru.“

– Evropská centrální banka

Nejvýraznější omezení byla pochopitelně přijata v Římě, kde je počet obětí nemoci zatím každý den vyšší než den předtím. Školy, instituce a všechny obchody jsou uzavřeny s výjimkou obchodů s potravinami, lékáren a vybraných drogerií. Podobná opatření postupně zavádějí i další evropské země. Platí také zákaz cestování ze schengenského prostoru do Spojených států amerických. Míra úmrtnosti také naznačuje, že v Itálii, Španělsku a Spojeném království je mnohem více případů, než se podařilo potvrdit a nahlásit.

Úmrtnost (zdroj: GLOBAL CAPITAL)

V Itálii, Španělsku a Spojeném království byla dosud zaznamenána mnohem vyšší úmrtnost, což může být způsobeno nedostatečným testováním. Současně může odrážet kombinaci přetížených systémů zdravotní péče a nedostatečného hlášení případů.

Úkolem fiskální politiky bude stimulovat poptávku, jak to již Hongkong dělá přímými finančními injekcemi. Měnová politika by se zase měla snažit nezhoršovat finanční podmínky pro podniky. Pozdní reakce centrálních bank může zvýšit riziko deflace, což je velmi citlivá otázka zejména v rozvojovém světě.