Digitalizace v nadcházejících letech změní pracovní svět i zvyklosti. Podle nedávné analýzy představuje tato změna pro zaměstnavatele řadu rizik, ale může přinést i řadu příležitostí. Je na to společnost připravena?
Nadcházející průmyslová revoluce 4.0 bude mít obrovský dopad na globální pracovní sílu. Podíl strojů a umělé inteligence v průmyslu poroste a podíl lidské práce se podle odhadů do roku 2025 sníží ze současných 71 % na 58 %. Stane se to, co se stalo při všech technologických revolucích v minulosti. Ta současná se bude lišit pouze tempem a rozsahem, který nemá v historii obdoby.
Člověk vs. stroj
Atmosféra na trhu práce se v posledních letech výrazně změnila. Rostoucí využívání robotiky ve výrobě a službách spolu s očekávaným nárůstem umělé inteligence je často vnímáno jako ničitel pracovních míst nebo jako nástroj k zastrašování pracovníků. Flexibilní pracovní doba může v konečném důsledku znamenat více práce, ale může také vést ke stresu a ovlivnit zdraví. V této souvislosti až 78 % respondentů uvedlo, že digitalizace zvyšuje jejich pracovní zátěž. Obávají se zvýšení výkonu a kontroly chování. Nastupující průmyslová revoluce 4.0 proto přináší příležitosti, ale také rizika.
Nové technologie dnes vytvářejí nové příležitosti i na trhu práce. I kdyby se 70 milionů měst zcela změnilo nebo zaniklo, očekává se, že v souvislosti s novou dělbou práce mezi stroji a lidmi vznikne dalších 133 milionů nových pracovních míst. Podle průzkumu téměř 40 % světových společností očekává vytvoření nových pracovních míst díky automatizaci a novým technologiím a až 60 % současných pracovních míst by mohlo být nahrazeno počítači nebo roboty díky digitalizaci. Průmyslová revoluce 4.0 přinese vítěze, kteří z ní budou profitovat, ale stejně tak poražené, kteří pocítí ztráty.
„Budoucnost práce je v našich rukou a bude do značné míry záviset na politických rozhodnutích jednotlivých zemí. Na těchto rozhodnutích, na naší schopnosti využít potenciál bezprecedentních digitálních a technologických změn a na naší schopnosti vyrovnat se s překážkami závisí, zda uspějeme, nebo ne.“
– Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Německo je lídrem v robotice
Internet věcí je jádrem čtvrté fáze průmyslové revoluce. Úkoly, které běžně zahrnují opakující se činnosti, převezmou stroje a lidé se přesunou na kreativní pracovní místa. Pomocí komunikace mezi stroji v továrně by se měla výrazně zvýšit produktivita a přinést změnu v průmyslu. Přístroje nebudou pouze nastaveny na určitý výkon, ale budou přizpůsobeny různým požadavkům. Možnost přizpůsobení strojů zapojí zákazníky do výrobního procesu. Flexibilita v chování a používání zařízení tak bude znamenat výrazné snížení výrobních nákladů.
Pokud by robotizace výroby vedla k likvidaci pracovních míst, musely by se země jako Japonsko, Jižní Korea nebo Německo potýkat s apokalyptickou nezaměstnaností. Německo, které je absolutním lídrem v oblasti robotiky v Evropě, má však v současnosti nejnižší míru nezaměstnanosti za posledních 25 let, přestože počet robotů v Německu roste nadprůměrným tempem. Továrna Siemens v Ambergu je ze 75 % automatizovaná a lidský zásah je většinou nutný pouze při montáži zařízení a koordinaci některých součástí výrobního procesu. Výsledkem je prudký nárůst produktivity a pravděpodobnost vadného výrobku je pouze 0,0000115 %. I Slovensko patří k lídrům v robotizaci a počet robotů používaných v naší zemi se neustále zvyšuje. Zároveň se zvyšuje naše zaměstnanost.
Rostoucí trend využívání robotů ve výrobě má potenciál překreslit mapu globálních hodnotových řetězců. V minulosti firmy přesouvaly výrobu z rozvinutých zemí do rozvíjejících se zemí s levnou pracovní silou. V současné době stále více jednotlivých příkladů globálně působících firem i empirických studií poukazuje na skutečnost, že se výroba přesouvá zpět do vyspělých zemí.
Posun umělé inteligence na vyšší úroveň
Aby současná průmyslová revoluce pokračovala ve prospěch průmyslových zemí, musí průmyslové podniky, vládní úředníci, vědci a sociální partneři spolupracovat na vytváření iniciativ podobných úspěšné průmyslové revoluci 4.0. Tento celosvětově zavedený koncept bude modernizován umělou inteligencí, protože tato technologie se v budoucnu bude vyskytovat ve všem. Včetně IT, výroby, provozu průmyslových závodů, produktů a služeb. Průmyslová umělá inteligence může posunout průmyslovou revoluci 4.0 na další úroveň.
„Nástroje digitálního podniku se rozšiřují zejména v automobilových podnicích, které mají akutní potřebu flexibility, agilní reakce na požadavky zákazníků, zkrácení výrobních časů, zvýšení kvality a efektivity. Každou minutu sjíždí z výrobní linky jiný model vozu s jiným vybavením, což klade zcela nové nároky na systémy řízení na všech úrovních. Digitální podnikové technologie však postupně pronikají i do dalších odvětví zpracovatelského průmyslu.“
– Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Výzkumníci z Univerzity v Mannheimu tvrdí, že umělá inteligence ohrozí pouze 9 % pracovních míst, průzkum OECD uvádí 14 % a výzkumníci z Oxfordské univerzity ve svém článku odhadují, že automatizace ohrozí 47 % pracovních míst. Lze se jen dohadovat, jak nejnovější vývoj v oblasti umělé inteligence a mobilní robotiky ovlivní pracovní místa. To však nic nevypovídá o tempu, jakým budou pracovní místa automatizována. Tento trend ukazuje, že nejvíce jsou automatizaci vystaveni pracovníci v zaměstnáních, která vyžadují nižší úroveň vzdělání a (obvykle) nižší příjmy. Studie OECD, která nezahrnuje demografické proměnné, uvádí, že 6 % (Norsko) až 33 % (Slovensko) pracovních míst by mělo být automatizováno.
