Po brexitu, který nás v Evropské unii čeká již druhým rokem, dojde k zásadním změnám ve fungování společného obchodu, pohybu osob, zboží a služeb. Budou mít zaměstnavatelé z brexitu prospěch? Jaká jsou negativa a pozitiva odchodu Velké Británie z Evropské unie?
Podle nové studie by tvrdý brexit, tedy odchod Spojeného království z Evropské unie (EU) bez dohody, nejvíce zasáhl trh práce na Maltě, v Irsku, Belgii a na Slovensku. Tyto země mají s Británií intenzivní výměnu zboží a služeb. Spojené království dováží přibližně 38 % potravin, přičemž velký podíl na dovozu potravin má EU. Tato otevřenost však brzy skončí.
Vystoupení Británie z EU bude mít největší dopad na zemědělství
Podle studie belgické Katolické univerzity v Lovani se ukázalo, že případné vystoupení Spojeného království z EU by mělo fatální důsledky pro ekonomiku celé Evropy. Až 1,2 milionu lidí, kteří zde v současnosti pracují, by mohlo kvůli brexitu přijít o práci. Protože je evropský trh tak silně provázaný, brexit se dotkne nás všech. Tvrdý brexit by měl dopad na různá odvětví v různých zemích. Například zemědělství by nejvíce utrpělo v Brazílii a Bulharsku, automobilový průmysl v Německu a České republice a maloobchod a velkoobchod v Belgii a Rakousku.
„V dnešním globalizovaném světě lze předpokládat, že pokud by byl nedostatek určitého druhu zboží, prostor na trhu by byl ve většině případů velmi rychle zaplněn konkurenční nabídkou, a to buď z členských zemí EU, nebo preferenčním dovozem.“
– Mluvčí ministerstva hospodářství
Jednotný evropský trh je založen na principu volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Po odchodu Británie z EU přestane dohoda platit. Jeho odchod spustí řetězec, který se pravděpodobně potáhne několik let a postupně ovlivní nás všechny. Paradoxem je, že brexit ovlivní trh práce i samotné Brity. Podle belgické studie by více než půl milionu z nich mohlo přijít o práci. To bude mít samozřejmě významný dopad i na další evropské země. O práci by mohlo přijít 291 000 Němců, 141 000 Francouzů, 139 000 Italů a 122 000 Poláků. Odchod Británie z EU samozřejmě přinese řadu problémů.
Více než 1,2 milionu lidí přijde o práci
Mnozí analytici předpovídají, že nezaměstnanost v Británii, která se v současnosti pohybuje kolem 5 %, což je nejnižší úroveň za posledních 10 let, po vystoupení z EU vzroste. Hospodářské zpomalení bude mít negativní dopad i na mzdy. Britský Národní institut pro ekonomický a sociální výzkum předpověděl, že reálné mzdy budou po odchodu z EU do roku 2030 o 2,2-7 % nižší, než kdyby Británie v bloku zůstala. To je v rozporu s tvrzeními zastánců brexitu, kteří tvrdí, že trh práce bude po odchodu z Unie dynamičtější, pokud ho nebudou omezovat evropské předpisy.
Referendum ovlivnila také migrační krize, která nastala v roce 2016. Německo chtělo kvóty a migrační krizi řešit prostřednictvím akčního plánu EU-Turecko. To by znamenalo dobrovolné přijímání migrantů z Turecka. Otázkou se stalo i vystoupení Velké Británie z EU, neboť podle statistik přijímá Spojené království ročně více migrantů než kterýkoli jiný členský stát EU (včetně Německa). Ještě před oficiálním vyhlášením referenda začaly zahraniční banky s pobočkami v Londýně kalkulovat s jejich přesunem do jiného evropského hlavního města.
„V současné době tvoří pracovníci ze zahraničí důležitou součást britské ekonomiky a trh práce je hladový po nové pracovní síle. Pokud nedojde ke katastrofální recesi, nebude velký zájem způsobovat stávajícím zaměstnancům problémy, ať už se odehraje jakýkoli scénář,“.
– Analytik Institutu ekonomických a sociálních analýz
V případě tvrdého brexitu by Spojené království přišlo o více než 1,2 milionu pracovníků z celé Evropské unie, které v současnosti zaměstnává. Tento krok by byl pro britskou ekonomiku obrovským šokem, který by mohl mít fatální následky.
Británie jako „třetí země“
Velká Británie nyní může i v budoucnu působit jako „třetí země“ podle pravidel WTO (Světové obchodní organizace). To znamená, že by si stanovila vlastní pravidla migrační politiky. V takovém případě pravděpodobně zavedou nějaký bodový systém, jako má Austrálie, a zaměstnanci ze zahraničí budou přijímáni přednostně podle schopností. Nejpravděpodobnější alternativou je, že lidé z Unie budou moci v Británii bez větších problémů pracovat, ale nebudou moci dostávat například sociální dávky. Domníváme se, že odpor vůči migrantům v této zemi vycházel spíše z neochoty vyplácet tyto dávky. Na druhou stranu existují práce, které Britové nejsou ochotni vykonávat, takže budou i nadále potřebovat pracovní sílu ze zahraničí.
„Brexit vytváří nejistotu pro investory a ovlivňuje hospodářský růst tím, že oddaluje nebo dokonce geograficky přesouvá investiční a rozvojová rozhodnutí. Dopad brexitu je pro Evropu a její hospodářský růst jednoznačně negativní.“
– Člen představenstva a ředitel odboru řízení investic DSS Poštové banky
Odchod Spojeného království z Evropské unie se zdá být nevyhnutelný, a proto bude naším úkolem tuto příležitost plně využít a pokusit se maximalizovat její pozitivní dopad na ekonomiku. Zároveň bude nutné minimalizovat negativní dopady odchodu Spojeného království z Evropského společenství. Britské firmy tak budou nuceny přesunout svou výrobu a provoz, aby si zachovaly konkurenceschopnost. Britské firmy tak budou mít eminentní zájem o zřízení poboček v Evropě. Po vystoupení z Unie zůstanou parametry migrace nezměněny a v rámci Spojeného království nedojde ke zvýšení regulační flexibility.
