Velikonoce jsou svátky, které oslavují příchod jara a nového života. Mezi symboly Velikonoc patří kraslice – malovaná a zdobená vajíčka, bahňátka, velikonoční zajíc nebo beránek. Je považován za svátek plný radosti a naděje. Je to také největší křesťanský svátek, kdy si celý svět připomíná umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Na druhou stranu je s tímto svátkem spojeno mnoho pohanských nebo lidových tradic. Datum Velikonoc se určuje podle úplňku – je to první neděle po prvním úplňku po jarní rovnodennosti.
Pokud jde o sváteční jídlo, na Zelený čtvrtek, jak už název napovídá, se na stole tradičně objevuje něco zeleného. To znamená podávat pokrmy obsahující zelenou zeleninu, jako jsou cukety, špenát, okurky, zelí, brokolice, hrášek nebo hlávkový salát. V mnoha zemích se na Velký pátek dodržuje přísný půst, kdy se jí jednou denně a vynechávají se masité pokrmy. Místo toho se jedí ryby. Pije se čistá voda. Tímto dnem končí postní období od Popeleční středy. Proto jsou stoly o velikonoční neděli a pondělí bohatě prostřené dobrým jídlem.
Slovensko
Na Slovensku je na Velikonoční pondělí zažitá tradiční oblievačka a šibačka. Muži a kluci chodí na návštěvy oblévat vodou a symbolicky šibat pomlázkou ženy a dívky. Korbáč se vyrábí pletením vrbových prutů a zdobí se pestrobarevnými stuhami. V některých regionech, převážně na vesnicích se ještě i dodnes oblévá kbelíky plnými vody, jak tomu bylo kdysi, ale někde je to už jen symbolické a používá se voňavka nebo kolínská. V minulosti se ženy při tomto zvyku oblékaly do lidového kroje. Věří se, že ženám přináší zdraví a krásu po celý rok, i když většina z nich ho nemá příliš v oblibě.
Maďarsko
V Maďarsku mají podobnou tradici jako na Slovensku. Zde se však praktikuje pouze oblékání. Maďaři neznají škubání pomlázkami. Ženy je odměňují malovanými velikonočními vajíčky zdobenými geometrickými tvary a ornamenty. Téměř na každém velikonočním stole se objevuje velikonoční beránek, vejce natvrdo, různé druhy šunky a pletené briošky. V Maďarsku rádi jedí chutnou klobásu s hořčicí a křenem, která nesmí chybět na svátečním stole a konzumuje se i s jinými pokrmy.
Německo
Velikonočním zvykem je hledání velikonočních vajíček. Rodiče je schovají na zahradě a děti je musí hledat. Věří, že je tam schoval velikonoční zajíček nebo liška. O Velikonocích se Němci loučí se zimou a vítají jaro velikonočním ohněm, při kterém pálí dřevo z vánočních stromků. V této zemi je také oblíbené zdobit o Velikonocích stromek barevnými vajíčky. V Německu jsou na Zelený čtvrtek oblíbené pokrmy s medvědím česnekem nebo rozmarýnem. Na Velký pátek se jí losos s těstovinami, rybí polévka, sleď a brambory ve slupce nebo rybí filé. Den před Velikonoční nedělí slouží k přípravě jídel a pečení. Tradiční jsou tvarohoví zajíci, velikonoční chléb, kváskové pletence nebo koláče. Velikonoční neděle je vyvrcholením svátků, a proto se na stůl dává mnoho pochoutek. Klasikou svátečního oběda je vepřová panenka, šunka, koláče, pečený králík nebo jehněčí.
Bulharsko
V Bulharsku dominuje pravoslavné náboženství, které se řídí podle juliánského kalendáře. Velikonoční vajíčka se barví brzy ráno na Zelený čtvrtek nebo Bílou sobotu. První vejce musí být namočeno do červeného barviva symbolizujícího Kristovu krev. Poté se umístí na viditelné místo v domě a nahradí vejce z předchozího roku, aby přineslo zdraví, prosperitu a štěstí všem obyvatelům domu. Je považován za symbol znovuzrození a nových začátků. Boj o velikonoční vajíčko je jedním z momentů Velikonoc, na který děti vždy s radostí čekají. Spočívá v tom, že dva lidé drží vajíčko a udeří do soupeřova. Vítězné vejce se nazývá „borak“. Podle tradice se ten, kdo vyhraje, bude těšit zdraví, prosperitě a štěstí. Další důležitou součástí velikonočních zvyků je příprava velikonočního „kozunaku“. V Bulharsku se objevil na počátku 20. století. Je to chléb ze sladkého kynutého těsta. Často se míchá s rozinkami a plní mákem nebo vlašskými ořechy.
Rumunsko
Rumunsko je také pravoslavná země. V pravoslavné tradici se lidé před Velikonocemi sedm týdnů postí. Velký význam má také Zelený čtvrtek. Obvykle se v tento den uklízí domácnost. Malují se vajíčka a připravuje se past – chléb se sýrovou nádivkou. Hlavním jídlem o Velikonocích je obvykle jehněčí, které se podává například s brambory. O Velikonocích se lidé ráno umyjí čistou vodou, obléknou si nové šaty a jdou do kostela. Po návratu domů tráví čas se svými blízkými.
Chorvatsko
Chorvaté na Velký pátek jedí bakalar – tresku s bramborami. V Chorvatsku je zvykem dávat velikonoční vajíčka jako dárek blízkým přátelům a rodině. Symbolizují štěstí, lásku a prosperitu. K velikonoční snídani jsou typická vejce, šunka, jarní cibulka, ředkvičky, křen, francouzský salát nebo tradiční chléb. Vyrábí se ze sladkého a kořeněného těsta ve tvaru velké housky, které se nazývá pinca nebo sirnica. I zde existuje rodinný zvyk – boj o velikonoční vajíčko, který se těší velké oblibě.
Které velikonoční svátky se u vás doma slaví?
