Rozdíly v odměňování mužů a žen přetrvávají a jsou palčivým problémem téměř všude na světě. Podle analýzy mezinárodního portálu vydělávají ženy na stejných pozicích v Evropě v průměru o 2-11 % méně než muži.
Zásada stejné odměny za stejnou práci byla zakotvena již ve Smlouvě o založení Evropských společenství v roce 1957. Ve skutečnosti však rozdíly v odměňování žen a mužů přetrvávají i po více než půl století. Za posledních 10 let došlo jen k malému zlepšení.
Je rozdíl v odměňování znatelný?
Rozdíl v odměňování žen a mužů vychází z průměrného hrubého hodinového výdělku. Faktory, které ovlivňují výši platu, jako je vzdělání, počet odpracovaných hodin, typ zaměstnání, přerušení kariéry nebo práce na částečný úvazek, se nezohledňují. Celkově však statistiky ukazují, že ženy v EU obvykle vydělávají méně než muži.
Kratší pracovní doba se týká 7 % zaměstnaných žen, zatímco u mužů je to více než 3 %.
Rozdíl v odměňování souvisí také s mateřskou nebo rodičovskou dovolenou.
Rozdíly v odměňování se v jednotlivých evropských zemích značně liší. Nejvyšší jsou v Estonsku (22,7 %), Německu (20,9 %), České republice (20,1 %), Rakousku (19,6 %) a na Slovensku (19,4 %). Nejmenší rozdíly v platech jsou v Rumunsku (3 %), Lucembursku (4,6 %), Itálii (5 %), Belgii (6 %), Slovinsku (8,7 %) a Polsku (8,8 %).
V EU vydělává průměrná žena o 15 % méně než průměrný muž.
Nejčastějším důvodem nižšího odměňování žen (přibližně 30 % celkového rozdílu v odměňování) je práce v relativně málo placených odvětvích (např. pečovatelství, prodej nebo vzdělávání). Naopak velmi vysoký je podíl mužů (více než 80 %) na lépe placených pracovních místech v oblasti vědy, techniky a inženýrství.
Ve stejných profesních kategoriích jsou ženy méně oceňovány nebo jsou po návratu z mateřské dovolené přeřazeny na nižší pozici či musí začít budovat svou kariéru znovu.
Spravedlivé odměňování je přínosem pro celou společnost
Rozdíly v odměňování žen a mužů se také zvyšují s věkem. Tento rozdíl je při vstupu žen na trh práce relativně nízký a v průběhu jejich kariéry se zvyšuje s rostoucími nároky na rodinný život. Ženy proto méně spoří, méně investují a jsou ve stáří více ohroženy chudobou.
Spravedlivé odměňování není jen otázkou elementární spravedlnosti. Posílilo by to také ekonomiku, protože ženy by měly větší kupní sílu a mohly by více investovat. Tím by se také zvýšily daňové příjmy států a snížila by se zátěž systémů sociálního zabezpečení. Snížení rozdílů v odměňování žen a mužů o 1 procentní bod by však vedlo ke zvýšení hrubého domácího produktu o 0,1 %.
Ke snížení rozdílů v odměňování je do značné míry zapotřebí také větší asertivita a informovanost žen o možnosti vyjednávání o platu (vyjednávání, oběh nebo prodej cenných papírů či směnek).
