Každé dítě se těší na den, kdy přijde bělovlasý sympatický muž v červeném oblečení a rozdá dárky. Menší i větší, ale nadšenci se najdou i v řadách dospělých. Tak jako při všem, i při oslavě tohoto dne platí přísloví: Jiný kraj, jiný mrav. Oslavy se v jednotlivých zemích liší, někde je rozdílů více, někde méně. Pokud budete trávit sváteční období pracovně v zahraničí, bude se vám hodit vědět, jak se slaví v těchto zemích. Stejně tak se v každém státě nazývá postava připomínající drahého dědečka jinak. Na Slovensku či v Čechách ho znají jako Mikuláše.

Jak to všechno vzniklo?

Mikuláš byl biskup žijící a působící v Myre v dnešním Turecku. Ačkoli bychom toto město pod tímto názvem hledali marně, najdeme ho nedaleko Demre v oblíbeném letovisku Antalya. Podle legendy Mikuláš pomohl chudému muži, který měl tři dcery. Kvůli nedostatku majetku z nich téměř musel udělat nevěstky. Protože jim nemohl poskytnout věno. V té době platilo, že bez něj se žena nemohla vdát.

Mikuláš se v mladém věku stal sirotkem a zdědil po rodičích velký majetek. Říká se že na okno jeho domu položil hroudu nebo váček zlata (zdroje se liší), což se třikrát opakovalo. To zachránilo jeho rodinu. Díky tomu se zrodila tradice obdarovávání. Den jeho smrti se ve většině zemí slaví jako svátek svatého Mikuláše. Vzpomínáme na jeho štědrost a dobrotu. Říká se, že rozdávání sladkostí pochází z Nizozemska, odkud se rozšířilo do Severní Ameriky. Podle druhé verze pochází tento zvyk z Německa.

Den svatého Mikuláše v Nizozemsku

V nizozemštině se dárce jmenuje Sinterklaas. Již první sobotu po 11. v listopadu přijíždí parníkem ze Španělska, kde žije po zbytek roku. Spolu s Černým Petrem, který nahrazuje čerta (typické pro jiné kultury), přicházejí odměnit hodné děti a pokárat ty, které neposlechly. Vypráví se, že Černý Petr baví poslušné děti a ty, které se chovají opačně, si bere s sebou do postele.

V nizozemských městech se tento svátek slaví jinak. Přestože se všude konají průvody , během nichž je Sinterklaas navštěvuje, přijíždí různými dopravními prostředky. Někdy přijede lodí, jindy na koni nebo v kočáře, někdy dokonce helikoptérou.. Navštěvuje nemocnice a školy, kde přispívá dětem. Na oplátku nechávají sobům misku s vodou, mrkví nebo senem, aby se mohli občerstvit. V předvečer svátku se rodiny scházejí ke společné večeři. Na stole jsou také sušenky ve tvaru Mikuláše. Pochutnávají si na marcipánových sladkostech a mandlových perníčcích. Poté, co Sinterklaas doručí balíček, vrací se prý z rotterdamského přístavu zpět do Španělska.

Mikuláš v Belgii

Stejně jako v Nizozemsku doprovází Mikuláše pomocník, Černý Petr. Podle starých legend pocházejí ze Španělska. A děti věří, že tam žijí s trpaslíky. Do Belgie dorazí 5. prosinec na bílých koních, jezdí po střechách a posílá dárky dětem komínem. Postava pomocníka nezobrazuje zlou bytost ani není symbolem ďábla. Belgické děti dostávají o tomto svátku větší a hodnotnější dárky , o Vánocích jsou obdarovány drobnostmi a sladkostmi. Některé rodiny nechávají u krbu vodu pro mikulášské koně, některé děti přemlouvají rodiče, aby Mikulášovi nechali džbán piva. Přípravy na slavnostní den začínají na začátku listopadu. Belgie je známá jako země čokolády, a proto jsou obchody plné čokoládových figurek Mikulášů. Největší z nich jsou vysoké více než půl metru.

Mikuláš v Německu

Oslavy se v jednotlivých regionech liší. V Bavorsku doprovází Mikuláše strašlivý Krampus. V ostatních zemích ho doprovází sluha Ruprecht. Krampus i Ruprecht jsou synonymem pro ďábla, ale Ruprecht není tak strašidelný. Snaží se děti zastrašit, aby se v budoucnu vyvarovaly zlobení. Některé spolkové země jsou známé tím, že děti dávají do bot seno a mrkev pro mikulášské koně nebo soby. Tradiční je pojídání kynutého pečiva ve tvaru Mikuláše, což se podobá holandské tradici. Dalším typickým jídlem tohoto dne jsou pečená jablka s vanilkovým krémem plněná ořechy, rozinkami a cukrem nebo palačinky.

Mikuláš v Rakousku

Večer před svátkem svatého Mikuláše prochází ulicemi města postava v biskupském kostýmu zvaná Mikuláš. Nechodí sám, ale doprovází ho skupina krampusů, strašidelných postav v dřevěných maskách, kožešinových kabátech a s řinčícími zvonci, vyzbrojených větvičkami a popelem, aby potrestali ty, kteří se dopustili zla. V Rakousku je Krampus typickou postavou mikulášského období, stejně jako v Bavorsku. Rituál pochodu čertů, jak se průvodu říká, se do Rakouska rozšířil z alpských vesnic a v posledních desetiletích se stal velmi populárním. Navštěvují ji stovky návštěvníků z celého regionu. Na jiných místech však Mikuláš stále chodí od domu k domu a navštěvuje rodiny. Před rozdáním balíčků s dobrotami si děti vyslechne a řekne jim, aby se příští rok zlepšily.

Mikuláš v Maďarsku

V Maďarsku navštěvuje Mikuláš 6. prosince večer děti po celé zemi. Místo punčoch nad krbem si děti dávají do okna boty a plní je podle toho, zda byly během roku hodné, nebo ne. Ve starších dobách byly poslušné děti odměňovány sladkostmi, sezónním ovocem a ořechy. V současné době dostávají víceméně sladkosti a čokoládu. V balíčku najdou mimo jiné čokoládu ve tvaru Mikuláše. Neposlušné děti dostávají prut, který se podobá malému koštěti z větviček, což symbolizuje, že budou potrestány.

Samozřejmě nikdo není jen dobrý nebo jen zlý, takže děti obvykle najdou v botě jak dobroty, tak i klacky pod nohy. Mikuláš navštěvuje školky a školy (dokonce i univerzity). Děti si připravují písně a básně, které zpívají a recitují. Mikuláše doprovází postava Krampus, která má za úkol strašit zlobivé děti. Mají možnost sednout si Mikulášovi na koleno a promluvit si s ním o svém chování během roku. I dospělí nosí v tento den všude mikulášské čepice. Tyto tradice jsou velmi podobné i v jiných zemích.

Mikuláš v Chorvatsku, Rumunsku a Polsku

V Chorvatsku Mikuláše doprovází také čert Krampus. Stejně tak si děti v předvečer dne připraví na okno vyčištěné boty, ve kterých ráno najdou dárek, sladkosti, ovoce nebo sušené plody. V Rumunsku chodí Mos Nicolae v noci z pátého na šestého prosince a nechává dětem papuče nebo zimní boty naplněné sladkostmi, drobnostmi a ovocem. Neposlušné děti dostanou za trest pruty. Spolu se sympatickým dobrodincem jde Krampus, který zde také zanechává pruty. Tradice svátku svatého Mikuláše v Polsku je kombinací západních i východních vlivů. V polštině je to Mikolaj, který přichází k dětem 6. prosinec a nechává jim doma ve vánočních punčochách čokoládu a sladkosti nebo je navštěvuje ve školách a školkách.

Mikuláš v Bulharsku

Zde se neslaví Mikuláš, ale Nikulden. Je to jiný svátek. Nepřijde ani Mikuláš, ani anděl, ani čert. Tato tradice není v Bulharsku známá. Tento den se slaví jména Nikolas a Nikolaj, což jsou varianty jména Mikuláš. Během něj se jedí rybí pokrmy, nejčastěji kapr s nádivkou. Je naplněná houbami, cibulí, mrkví, rýží a kořením.

Jak je vidět, mnohé prvky mikulášských oslav jsou si dosti podobné, ale můžeme pozorovat i výrazné rozdíly. Tradice se sbližují v závislosti na zeměpisně blízkých zemích.

Jaké tradice dodrž ujete na Mikuláše doma se svými rodinami a blízkými?