Když do této kanceláře vstoupí nezasvěcený člověk, bude ohromen. Snad se na chvíli vzpamatuje z toho, co se mu děje před očima, nebo spíš z toho, co slyší. Pracovní tempo je vysoké.
Kancelářské stoly stojí vedle sebe a tvoří písmeno U. Za každým počítačem sedí muž nebo žena se sluchátky v uších. Mluví jeden přes druhého a místností zní angličtina. Upřeně zírají na monitor, vtipkují s osobou na telefonu, předhazují jí fakta a výmluvně opakují její otázky.
Jsme v anglickém oddělení personální agentury Atena a tito lidé jsou jejími anglickými manažery. Denně je telefonicky kontaktují pečovatelé z východní a střední Evropy, ale i lidé, kteří již našli práci v Nizozemsku nebo Anglii.
Virtuální poradci
Slovenka Mária právě vystoupila z vlaku v Londýně. Cestuje za svou rodinou asi 90 kilometrů od hlavního města, kde se ocitla poprvé v životě. Zuzana Nemcová přijme její výzvu. Uprostřed stanice stojí paní a chce, aby ji vedoucí kanceláře v Banské Bystrici dovedl k metru. „Podobné situace řešíme pravidelně. I když pečovatelům pošleme podrobné informace, nevytisknou si je a pak děláme pomocníky po telefonu,“. Zuzana hodnotí.
Přesto žijeme ve světě moderních technologií. Mladá manažerka klikne na satelitem ovládanou mapu a najednou stojí téměř vedle svého klienta – virtuálně. „Vyjděte ze stanice, jděte doleva, projděte kolem hotelu, přejděte křižovatku a sejděte po schodech k metru,“ říká Maria.
Objevte se znovu
Manažer v této agentuře musí být vybaven několika vlastnostmi. Musí se znovu objevit – stejně jako Susan, když to situace vyžaduje. Zvedněte telefon v dobré náladě a zachovejte chladnou hlavu, když jde do tuhého. Zahraniční zaměstnanci do Atén volají s čímkoli.
„Když nefunguje topení, když nefunguje internet a když rodina nemá připravené ložní prádlo. Volají, když se zdravotní stav seniora, o kterého pečují, změní, i když zemře. I to patří k životu a práci pečovatele. A my musíme reagovat. Kontaktujte rodinu, vyřešte stížnosti, zavolejte záchranku. A vůbec nevadí, že jsme od nich vzdáleni více než tisíc kilometrů,“ vysvětluje Zuzana.
Optimističtí flegmatici
Michal sedí u okna v rohu kanceláře a získává informace od ženy na druhé straně telefonu. „A jak jste na tom s řízením, slečno, máte řidičák?“ Vyplní dotazník, ukončí hovor a napije se kávy. Hektické a rychlé. Tato slova prý nejlépe vystihují jeho profesi.
„Pracujete s lidmi každý den, takže nemůžete být cholerik. Spíše flegmatický, aby se dostal z každé situace. Zároveň je ale optimistický, protože musí podporovat pečovatele, být jim morální oporou,“ vysvětluje. Michal pracuje v Aténách už dva roky a jeho kolegové o něm s humorem říkají, že si své chůvy hýčká. „Víte, že když s nimi máte dobré vztahy, můžete je uklidnit a zároveň si vše společně mnohem lépe vyřídit.“
Svou práci má rád, protože i když je vyčerpávající, každý den se dostává do nové situace. „Čeho si cením nejvíce? Že jsme skvělý kolektiv. Můžeme se na sebe stoprocentně spolehnout. I teď je kolegyně na dovolené a její klienti mi volají,“ popisuje Michal.
Energičtí diplomaté
Sportovci v tomto oddělení musí denně vyřídit nejméně šedesát telefonátů. Někdy se vyšplhají až ke stovce. Oslovují také rodiny a zahraniční agentury, které umísťují své zaměstnance do holandských a anglických rodin. Musí pracovat s energií, ale zůstat diplomaty, mít obchodního ducha, nadšení, ale zachovat si odstup a profesionalitu.
Dokonce i když jim pečovatelka v den plánovaného odjezdu zavolá, že na smluvené místo, kde už na ni čeká rodina, nepojede, protože jí zemřela babička. „Beru na vědomí tuto nejčastější výmluvu vůbec a urychleně hledám náhradu. I o tom je naše práce,“ dodává Zuzana Nemcová.
