Mobilita pracovní síly je jednou ze základních příčin strukturální nezaměstnanosti, která může signalizovat vysoký počet neobsazených pracovních míst v době, kdy je velký počet nezaměstnaných. Vysoká míra nezaměstnanosti však může mít obecně negativní dopad na mobilitu pracovní síly, protože lidé mají větší obavy a nejistotu, zda si najdou novou práci nebo si udrží tu stávající.
Podle demografických prognóz se očekává, že v příštím desetiletí, počínaje rokem 2020, opustí trh práce téměř 10 milionů pracovníků. Až 86 % zaměstnavatelů nyní uvádí, že mají problémy s obsazováním volných pracovních míst. Míra zaměstnanosti do značné míry závisí na dostupnosti pracovní síly, která umožňuje úspěšnou dlouhodobou účast na trhu práce. Zaměstnavatelé proto od zaměstnanců stále více očekávají a upřednostňují flexibilitu a ochotu učit se před úzkou specializací.
Firmy se přizpůsobují situaci na trhu práce
Nedostatek kvalifikované pracovní síly začíná ohrožovat další růst podniků. Jedním z cílů Národní strategie zaměstnanosti Slovenské republiky (Evropa 2020) je, aby v příštím roce dosáhlo terciárního vzdělání alespoň 40 % pracujících ve věku 30-34 let. V této oblasti nové členské státy EU výrazně zaostávají za starými členskými státy. Cíle dosáhlo deset zemí, přičemž nováčky jsou pouze Estonsko, Litva a Kypr. Na Slovensku mělo v roce 2010 terciární vzdělání 22,1 % pracovní síly, zatímco v roce 2016 to bylo 15,1 %. Pro srovnání, Česká republika měla v roce 2010 20,4 % a v roce 2016 18,9 %.
Zvyšování terciárního vzdělání často vede k obsazování pracovních míst kvalifikovanějšími pracovníky, než je potřeba. Nepříznivým jevem rostoucího počtu institucí terciárního vzdělávání je i jejich kvalita. Instituce stále častěji produkují absolventy se všeobecným vzděláním, kteří nejsou vhodní pro obsazení volných pracovních míst vyžadujících odborné vzdělání. Odpovědnost za to, že zaměstnanci absolvují požadované školení a získají požadované odborné dovednosti, je následně přenesena na zaměstnavatele.
„Je třeba nastavit vzdělávací systém tak, aby byly průběžně a dlouhodobě vytvářeny podmínky pro přísun kvalifikovaných zaměstnanců. Pokud se zájem státu nepromění ve skutečné činy, potenciál konkurenceschopnosti Slovenské republiky se nebezpečně sníží.“
– Prezident Sdružení automobilového průmyslu
Nadále platí předpoklad, že vzhledem k nedostatku zaměstnanců se podniky přizpůsobí situaci na trhu práce. Budou ochotnější vyjít vstříc specifickým požadavkům, aby získali dobrého zaměstnance, a zároveň budou ochotni slevit ze svých požadavků. Existuje také předpoklad, že výběrové řízení by mělo být jednodušší. Společnosti tak budou méně přísné v tom, co od budoucího zaměstnance požadují. Testovat se bude méně lidí, a proto bude i méně výběrových kol. To samozřejmě neplatí univerzálně, ale podle průzkumu již téměř polovina firem začala přezkoumávat své požadavky na vzdělání nebo praxi pro danou pracovní pozici s tím, že nabízí školení.
Mobilita pracovních sil ovlivní také ekonomické a politické aspekty
Očekává se, že nedostatek kvalifikované pracovní síly bude mít dopad na hospodářský růst a prosperitu. Udržení vysoce kvalifikované pracovní síly se stává klíčovou strategickou výzvou s ohledem na zajištění hospodářského růstu. Abychom si i nadále udrželi životní úroveň v Evropské unii, musíme zvýšit zaměstnanost ve všech věkových kategoriích, zvýšit produktivitu práce a také se zamyslet nad prodloužením pracovní doby. Zvyšování životní úrovně obyvatelstva a vytváření udržitelných pracovních míst je také předpokladem dalšího rozvoje ekonomiky v příštím roce, což by mělo vést k odstranění překážek růstu nezaměstnanosti. Usiluje o zlepšení účasti nedostatečně zastoupených skupin pracovníků na trhu práce.
„Hlavní konkurenční výhodou Slovenska na světovém trhu jsou velmi nízké náklady na pracovní sílu v kombinaci s vysokou dostupností vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. To činí Slovensko zajímavou zemí pro investory ze západní Evropy.“
– Marketingový manažer ve společnosti Manpower
Nízká mobilita domácí pracovní síly spolu s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků nutí firmy hledat lidi v zahraničí. Příjezd zahraničních studentů je jedním z prvních způsobů, jak do země přivést pracovní sílu v rámci regulované mobility. Proto v posledních letech roste počet zahraničních pracovníků o desítky procent a zvyšuje se počet dlouhodobě nezaměstnaných místních obyvatel. Výrazně pozitivní ekonomická situace snižuje motivaci lidí k odchodu do zahraničí a naopak.
Část prohlubující se nerovnováhy na trhu práce je způsobena demotivujícími sociálními dávkami, etnickými specifiky některých regionů Slovenska nebo pokřivenou hodnotovou orientací občanů. Významným faktorem problémů na trhu práce je nevytvoření ekonomických podmínek pro dlouhodobý nárůst počtu nových, produktivních a produktivních pracovníků, kteří by mohli být zaměstnáni na trhu práce. převyšuje počet zrušených pracovních míst. Cílem národní strategie zaměstnanosti je do roku 2030 zajistit zdravý život, zlepšit kvalitu pro všechny bez ohledu na věk, podpořit hospodářský růst a produktivní zaměstnanost a zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu.
Digitální ekonomika je v době globalizace nevyhnutelná
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj předpovídá, že do dvou desetiletí by mohlo být automatizováno až 30 % pracovních míst. Digitalizace průmyslu již začala v sousední České republice. V tomto ohledu bude důležité podporovat vědu a výzkum v rychle se rozvíjejících technologiích, jako je umělá inteligence, super výkonná výpočetní technika (HPC) nebo například blockchain (dynamická šifrovaná databáze). Z mnoha průzkumů však vyplývá, že lidé se dnes obávají především dvou věcí: strachu ze ztráty zaměstnání a strachu z toho, že nás „ovládne“ umělá inteligence. Výzkum také tvrdí, že v příštích deseti letech umělá inteligence výrazně změní až 70 % pracovních míst na Slovensku.
„Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj bude až 65 % dnešních školáků pracovat v zaměstnáních, která ještě neexistují nebo se výrazně změní. Patříme mezi země, které budou vývojem nových technologií nejvíce zasaženy.“
– Generální ředitel společnosti Microsoft
Velkým předpokladem je, že po roce 2020 bude trh práce klást důraz na inovace a personalizaci výrobků. Od modelu založeného na loajalitě a firemní příslušnosti interních zaměstnanců se přejde k externím týmům odborníků se zkušenostmi potřebnými k realizaci projektů. Stále větší důraz bude kladen na krátkodobé projekty namísto dlouhodobého zaměstnání u jednoho zaměstnavatele. Lidé budou vedeni touhou odvádět dobrou a kvalitní práci a budou schopni dosáhnout společného cíle prostřednictvím sebeorganizace. Hrozí také, že se od tradičního modelu řízení shora dolů přesuneme k opačnému modelu zdola nahoru. Manažeři tak nebudou stálou součástí projektů jako dnes, ale budou přítomni pouze v určitých fázích projektů. Úspěšnost vedoucích pracovníků se bude posuzovat podle jejich schopnosti budovat vztahy, komunikovat a efektivně řešit problémy v týmech. Konkurenceschopnost bude v budoucnu klíčem k úspěchu.
Důležitou roli na trhu práce hrají také personální agentury specializované na určitá odvětví nebo profese. Uchazeči o zaměstnání (i z jiných zemí) s nimi mají možnost podepsat dohodu o zprostředkování zaměstnání. Jejich jménem bude také podporována mobilita pracovních sil, aby se řešila nezaměstnanost mladých lidí a aby se zaměstnavatelům pomohlo najít dovednosti, které hledají, ale nemohou je najít na místním trhu práce.
