Tři předsudky a tři pravdy o zaměstnancích z východní Evropy

PROBLÉM 1: Nedostatečná kvalifikace

Tato pracovní síla je nákladově efektivnější, ale je také dostatečně kvalifikovaná?

Na jedné straně jsou pro zaměstnavatele ze západní Evropy výhodnější z hlediska mzdových požadavků, na druhé straně však mají pochybnosti o jejich odbornosti a kvalifikaci. Tento předsudek je pochopitelný, protože automaticky vyplývá ze skutečnosti, že východní Evropa stále zaostává za západní Evropou v obecném rozvoji.

Na předsudky je možné se podívat i z jiného úhlu. Ve střední a východní Evropě má řemeslná a ruční práce významnou tradici. Tito pracovníci jsou opravdu zruční a mají šikovné ruce. Zejména v oblastech, jako je výroba, produkce, strojírenství, stavebnictví, sklady…

Další skutečností je, že mnoho pracovníků, kteří vycestují do zemí, jako je Nizozemsko nebo Německo, je ochotno „slevit“ ze svých požadavků a vykonávat práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci. Příčin je několik. Za prvé, mnozí z nich neovládají dostatečně místní jazyk. To jim brání v plném uplatnění jejich kvalifikace. Za druhé, tito pracovníci jsou ochotni přijmout i méně kvalifikovanou práci s nižší mzdou, protože doufají, že v budoucnu získají lepší práci.

PROBLÉM 2 : Nízká jazyková úroveň

Co jazyková bariéra, bude zaměstnanec rozumět své práci ?

Komunikace na pracovišti s nadřízeným je opravdu důležitá, i v rámci týmu je lepší, když si zaměstnanci rozumí a pracují jako tým, což může firmě přinést lepší výsledky.

Je samozřejmé, že pokud chcete vycestovat do zahraničí za prací, měli byste být schopni komunikovat v běžných situacích. Toho jsou si vědomi i lidé ze střední a východní Evropy, jejichž jazyková gramotnost se každým rokem zlepšuje. Jsou si prostě vědomi, že s alespoň jedním světovým jazykem mají mnohem větší šanci najít práci v zahraničí, v tomto případě v západní Evropě, která je velmi atraktivní pracovní destinací.

Například pracovníci z Rumunska. Uvědomují si, že v Rumunsku se domluví pouze rumunsky, takže znalost světového jazyka se pro ně automaticky stává samozřejmostí. Obecně platí, že čím je země střední a východní Evropy významnější, tím vyšší je znalost angličtiny. Angličtina/němčina je již povinná na základních školách a stále častěji se zavádí i v mateřských školách. Přednostní znalost a povinná výuka ruštiny je v postsovětských zemích přežitkem nebo pro starší generace nostalgií…

PROBLÉM 3: Nedostatek disciplíny a odlišná mentalita

Jsou pracovníci z těchto zemí disciplinovaní, nebudou problematičtí?

Tento předsudek je téměř ve všech případech opakem skutečnosti. Pokud se na to podíváme znovu z historie, jsou to právě lidé z postsovětských zemí, kteří jsou mimořádně disciplinovaní. To vychází z dřívějšího přísného politicko-společenského režimu, založeného na plnění plánů, norem a cílů. Kázeň zaměstnanců na pracovišti byla prvořadá.

Je také důležité si uvědomit, že většina lidí neodjíždí tisíce kilometrů od rodiny, aby dělala problémy. Odcházejí, aby získali šanci na lepší život a udělali svému zaměstnavateli radost. Chtějí se dobře zapsat, aby měli co největší jistotu zaměstnání a byli přínosem pro firmu, která jim dala příležitost ke slušně placené práci.

A nyní několik faktů o lidech, pro které hledáme práci v západní Evropě.

1. MAJÍ VELKOU MOTIVACI

Upřímně řečeno, v zahraničí vydělávají více než doma a živí své rodiny. Takže jim na práci opravdu záleží a snaží se, aby měli dobré známky. Jsou tedy opravdu motivováni k tomu, aby ze sebe vydali to nejlepší.

2. PRACUJÍ, I KDYŽ SE TO HOSTITELŮM NEHODÍ.

Svátky, prázdniny, přesčasy. Místní zaměstnanci je odmítají ? Lidé z východní a střední Evropy je rádi přijímají, aby měli možnost si více vydělat a pokrýt tak nedostatek pracovních sil v kritických obdobích.

3. VZDĚLÁVÁNÍ A ŠKOLENÍ

V minulém politicko-sociálním režimu byl kladen velký důraz na vzdělání a tato tradice pokračuje. Univerzitní systém ve střední a východní Evropě je významný, cenově dostupný a specializuje se na technické a přírodovědné obory. Například na Ukrajině vyžaduje bakalářský titul v oboru informatiky čtyři roky vzdělávání, což je více než v jiných zemích.

4.OBOHACENÍ KOLEKTIVU

Když zaměstnanci začnou mluvit o své kultuře a tradicích, je to začátek nového vztahu. I když se zaměstnavatel zpočátku obává rozdílů, brzy zjistí, že tyto rozdíly a lidská zvědavost jeho tým spíše spojují, obohacují a posilují. Kulturní rozdíly nejsou tak velké a obecně lze hovořit o kulturních podobnostech mezi západní a východní Evropou. Všichni jsme Evropané…